Docela rád čtu.Čtu všechno možný,ale ne že bych si nevybíral... Spíš mám dost širokej okruh zájmů a celkem často se nadchnu pro něco novýho proto,aby mě to na chvíli drželo a pak abych se nadchnul zase pro něco novýho.Skeptik by řekl,že čtu (potažmo snad vím) o všem něco,ale o ničem pořádně.Optimista by řekl,že mám širokej záběr a tak se nikdy neztratím.Upřímně: Je mi to fuk,ne snad z nějaké zášti k pesimistům/optimistům,ale zkrátka proto,že mi až tolik nezáleží na tom,co si kdo o mě myslí. S vyjímkou lidí,které mám rád a vážím si jich...Navíc jsem na tenhle přístup zvyklej a děsně mě baví!
Každopádně knížka,kterou jsem přečet naposled mě nadchla,jmenuje se Darda a chtěl bych vám o ní napsat.Je volným pokračováním knihy Hrdý Budžes a Oněgin byl rusák.
Kdo jste viděl Budžese v divadle s Hrzánovou víte,že je to skvělé a vtipné představení o jedné rodině,která se potýkala za komunistů se vší tou špínou,co tahle doba normálním a slušným lidem přinesla.
Tohle pokračování už tak veselý není.Z tehdy malé Helenky je dospělá žena,opustí ji po dvaceti letech manžel a nechá jí na krku starost o dvě děti a boj s rakovinou prsu.
To,co se mi na téhle knížce líbí a co baví lidi všech věkových skupin i na představení Hrdý Budžes je fakt,že i příběh,který vypráví o ošklivých věcech se dá podat s nadsázkou a že posctivý a slušný člověk,který neztratí smysl pro humor a snaží se najít (dokáže vidět) ve všem taky dobrou stránku,překoná cokoli,co mu život přichystá.
Darda zůstává za všech okolností čtivou a vtipnou knížkou,která připomíná,že humor a nadsázka je víc,než jakýkoli trápení a smutek.
Takový knížky jsou moc fajn.Protože přesně tohle je třeba lidem pořád připomínat,už proto,že někdy je vtipkovat nebo hledat dobrou stránku situace zatraceně těžký,zato neustále si na něco stěžovat a rochnit se ve vastní sebelítosti je mnohem lehčí...
P.s. Jo a ještě jedna věc mě na týhle knížce děsně baví: Paní Dousková píše hezky česky-hovorově :-)

