close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Květen 2012

Co je lepší?

21. května 2012 v 12:23 | Alesh99 |  Myšlenky..
Je lepší být nejlepším,nebo stačí být úspěšným? Je prohrou nebýt první? Co je to zdravá soutěživost a co je ta nezdravá?
Na tyhle otázky nelze jednoznačně odpovědět,jelikož život připravuje příliš různé situace a různé okolnsti různým lidem.
Samozřejmě je něco jiného prohrát důležitý fotbalový zápas nebo prohrát v souboji sám se sebou...Obojí je nepříjemné,ovšem prohry životní bolí mnohem více.
Fandím každému,kdo se snaží vyhrát,ať už jde o jakýkoli zápas.To co mě ale vede k napsání tohoto článku je myšlenka ze záhlaví mého blogu.Život a situace do kterých nás přivádí,nám neustále ukazují jak můžeme být ještě lepšími.Někdo se o to snaží,jiný nikoliv.Často se stává,že svůj boj například s některou z vlastností,která nám na sobě vadí není úspěšný.To ovšem není důvod k tomu snahu vzdát,nebo se utápět v nějaké frustraci a myšlenkách na to,že jsme to zase prohráli na celé čáře a nikdy už to nebude lepší.Důležitá je právě ta myšlenka,že CHCEME! něco změnit.Že chceme být v tom a tom lepšími!
Všechno nejde hned a všechno má svůj čas a tak i zde platí pravidlo které popisuji v článku ZRCADLO.Realita se nám vždy snaží splnit naše přání,pokud mu jdeme v rámci možností naproti.A tak ani nevýhra v nějakém našem snažení neznamená,že výhry nejsme schopni.Znamená jen,že ještě nenadšel ten správný čas,že ještě nejsme my sami připraveni na změnu ,nebo okolnosti ještě nejsou dostatečně nastaveny tak,aby se naše přání mohlo přetavit ve skutečnost.
A ještě něco:Není snad pro ostatní mnohem sympatičtější člověk který se neustále o něco snaží ale čas od času se mu to nepodaří? Nebo člověk,jemuž všechno vždycky vychází? Ten druhý vzbuzuje u druhých jen závist!
Navíc život jako takový je vlastně cestou každého z nás a ta cesta,pokud je příliš rovná,brzy začíná být nudnou!
A tak vám přeji hodně úspěchů ve vašem snažení ať už je jakékoli (pokud nemá ublížit druhým samozřejmě) a držím palce,aby jste zvládli všechny slepé uličky té své cesty a dokázali se vždy vrátit a vykročit dále zase jiným směrem ale vždy dopředu!

Posun

7. května 2012 v 13:27 | Alesh99 |  O mě..
Přiznám veřejně a bez obalu (nestydím se za to),býval jsem závislý na pervitinu.Na tuhle životní etapu nejsem příliš hrdý,ale pokud bych měl možnost vymazat ji ze svého života,neučinil bych tak.Právě díky této zkušenosti,jsem nyní tam kde jsem a chápu mnohem víc o tom jak funguje svět okolo mě.A co víc,díky této mé minulosti jsem dospěl k nastavení životních hodnot o jakém se mi dřív ani nesnilo (trošku kostrbaté ale čtenář snad promine)
Ovšem to není to,o čem chci dneska psát.Tuhle informaci by zkrátka čtenář měl mít jako výchozí pro pochopení toho,co se chystám napsat dále.
Takže: To,že jsem byl závislý na pervitinu a dalších drogách a dokázal jsem se z této závislosti vymanit,díky tomu vím lecos o tom,jak svět okolo drog funguje,jak se cítí a přemýšlí lidé závislí a také něco o tom ,co jim může pomoci svůj život změnit.
Kdysi jsem si myslel,že tato skutečnost mě určuje pro práci s těmito lidmi.Že právě já,díky mé minulosti,jsem tím pravým,kdo jim může pomoci.
Tato konstrukce je ale chybná.Jistě,moje osobní zkušenost a znalosti v tomhle směru mi dávají jistou výhodu před ostatními,kteří by podobnou práci chtěli dělat.Ovšem tato zkušenost sama o sobě ze mě zdaleka nečiní člověka o němž by se dalo říci,že je pro tuto práci vhodný nebo že může být tím správným "terapeutem".
Zůstávám svému cíli věrný a pořád k němu svým konáním směřuji,ale již vím,že moje minulost sama o sobě neznamená,že v práci kterou chci vykonávat budu úspěšný nebo vyjímečný...
To,co mě vedlo k napsání tohoto článu je skutečnost,že posun který jsem učinil mi přijde naprosto zásadní a jsem za každý takovýto posun tím správným směrem v mém životě a v nazírání na něj velmi vděčný!

Darda

5. května 2012 v 6:43 | Alesh99 |  Různé
Docela rád čtu.Čtu všechno možný,ale ne že bych si nevybíral... Spíš mám dost širokej okruh zájmů a celkem často se nadchnu pro něco novýho proto,aby mě to na chvíli drželo a pak abych se nadchnul zase pro něco novýho.Skeptik by řekl,že čtu (potažmo snad vím) o všem něco,ale o ničem pořádně.Optimista by řekl,že mám širokej záběr a tak se nikdy neztratím.Upřímně: Je mi to fuk,ne snad z nějaké zášti k pesimistům/optimistům,ale zkrátka proto,že mi až tolik nezáleží na tom,co si kdo o mě myslí. S vyjímkou lidí,které mám rád a vážím si jich...Navíc jsem na tenhle přístup zvyklej a děsně mě baví!
Každopádně knížka,kterou jsem přečet naposled mě nadchla,jmenuje se Darda a chtěl bych vám o ní napsat.Je volným pokračováním knihy Hrdý Budžes a Oněgin byl rusák.
Kdo jste viděl Budžese v divadle s Hrzánovou víte,že je to skvělé a vtipné představení o jedné rodině,která se potýkala za komunistů se vší tou špínou,co tahle doba normálním a slušným lidem přinesla.
Tohle pokračování už tak veselý není.Z tehdy malé Helenky je dospělá žena,opustí ji po dvaceti letech manžel a nechá jí na krku starost o dvě děti a boj s rakovinou prsu.
To,co se mi na téhle knížce líbí a co baví lidi všech věkových skupin i na představení Hrdý Budžes je fakt,že i příběh,který vypráví o ošklivých věcech se dá podat s nadsázkou a že posctivý a slušný člověk,který neztratí smysl pro humor a snaží se najít (dokáže vidět) ve všem taky dobrou stránku,překoná cokoli,co mu život přichystá.
Darda zůstává za všech okolností čtivou a vtipnou knížkou,která připomíná,že humor a nadsázka je víc,než jakýkoli trápení a smutek.
Takový knížky jsou moc fajn.Protože přesně tohle je třeba lidem pořád připomínat,už proto,že někdy je vtipkovat nebo hledat dobrou stránku situace zatraceně těžký,zato neustále si na něco stěžovat a rochnit se ve vastní sebelítosti je mnohem lehčí...
P.s. Jo a ještě jedna věc mě na týhle knížce děsně baví: Paní Dousková píše hezky česky-hovorově :-)